Tipy pro rodiče: jak na zdravé herní návyky u dětí
„Už jenom jednu úroveň!“
Kolikrát jste tahle slova od svého dítěte nebo náctiletého slyšeli?
Nechte nás hádat…
V dnešní digitální době je hraní her nedílnou součástí každodenního života děti i teenagerů. Hry jsou v mnohém přínosné: podněcují rozvoj kognitivních dovedností, vybízejí děti k socializaci a učí je spolupráci. Přesto je důležité hlídat, kolik času dítě u obrazovky tráví, a podporovat zdravé herní návyky.
Tak co, těšíte se až si zahrajete… zásadní roli při podpoře mladého nadějného hráče? Pojďme na to.
Zjistěte, co vaši ratolest nejvíc baví
Řekněme, že má hra skvělé recenze od hráčů. Otázkou zůstává, jak je na tom s tzv. věkovým ratingem – ten hodnotí, pro jakou věkovou kategorii je vhodná.
Pro věkový rating her existuje několik systémů, například evropský systém PEGI (zkratka z anglického Pan European Game Information) nebo americký systém Entertainment Software Rating Board1. Jednotlivé kategorie vypadají následovně:
- PEGI 3 (= Everyone podle ESRB) – Obsah je obecně vhodný pro děti libovolného věku. Může obsahovat mírné násilí či násilí v komiksové nebo fantasy podobě a/nebo se v něm můžou občas objevovat mírné vulgarismy.
PEGI 7 (= Everyone 10+ podle ESRB) – Obsah je obecně vhodný pro děti od 7, respektive 10 let. Může obsahovat větší množství mírného násilí či násilí v komiksové nebo fantasy podobě a/nebo minimální množství provokativních odkazů či materiálů.
PEGI 12 (= Teen podle ESRB) – Obsah je obecně vhodný pro děti od 12, respektive 13 let. Může obsahovat násilí, provokativní odkazy či materiály, „nevhodný“ humor, malé množství krve, simulované hazardní hry a/nebo občasné vulgarismy.
Kde věkový rating hledat? Kupujete-li titul v kamenném obchodě, najdete označení na obalu hry. V ostatních případech je označení uvedené v popisu hry – v reklamách, v recenzích, v obchodech s aplikacemi i v e-shopech.
Před zakoupením či stažením hry si udělejte vlastní průzkum. Pročtěte si recenze, pusťte si videa, na kterých se titul hraje, a poptejte se ostatních rodičů, co hra obsahuje a jestli má vzdělávací hodnotu.
Zásadní otázkou také je, co od hry chce samo dítě.
Existuje jen jeden způsob, jak to zjistit…
Vybídněte ho, ať vám otevřeně řekne, co ho zajímá. Jednak se poté budete moct informovaně rozhodnout, jednak tím prohloubíte váš vzájemný vztah.
Podporujte socializaci a spolupráci
Podpořte děti, ať se při hraní socializují.
Děti dobře vědí, že jim online hry umožňují udržovat kontakt s kamarády – 50 % dětí ve věku 13–17 let například uvedlo, že prostřednictvím her s vrstevníky komunikují minimálně jednou denně2.
Zkuste pocit sounáležitosti prohloubit třeba tím, že si vaše ratolest pozve kamarády a zahrají si společně. Podobně funguje, když spolu hrají členové rodiny. Dítě se tak postupně učí fungovat v týmu a lépe komunikovat. My společnému hraní her fandíme tolik, že jsme LEGO hry pro konzole a počítač vymysleli tak, abyste mohli hrát pohromadě na jedné obrazovce.
Společné hraní může také podnítit nejeden rozhovor. Jakmile hru odložíte, zkuste si popovídat o bezpečnosti na internetu. Jestlipak vaše ratolest ví, co dělat, když na internetu narazí na nepravdivé informace?
Čas strávený u obrazovky zkuste vyvážit i aktivitami ve skutečném světě – dítě se může zapsat do herního kroužku, klubu nebo třeba do soutěže. Na takových akcích děti interagují s ostatními a můžou si najít opravdické kamarády, se kterými sdílí zájmy.
V neposlední řadě se dívejte po hrách, které podporují týmovou spolupráci a nutí dítě efektivně spolupracovat a komunikovat.
V dospělosti člověk tyhle schopnosti rozhodně ocení, nemyslíte?
