Vzdejme hold přelomovým objevům
Dějiny oborů STEM překypují tolika objevy, inovacemi a nápady, že je rozhodně nelze vměstnat do jediné stavebnice… Sem jsme jich ale zakomponovali pěknou řádku – od mrňavých molekul až po úctyhodně velké budovy.
Začněme trojrozměrnou replikou atomu uhlíku – prvku složeného z šesti neutronů, šesti protonů a šesti elektronů, z nějž sestává veškerý život na Zemi. Podobně zásadní je kousek DNA řetězce, který ztvárňuje úsek deoxyribonukleové kyseliny s odpovídajícími páry bází ATCG.
Na druhé straně měřítka je pulzující metropole, v níž se snoubí významná světová sídla – ta symbolizuje moderní život ve městech a globalizaci. Model jednoho z prvních aut nám připomíná dopravní prostředky a jejich důležitost, digitální dobu reprezentuje počítačová obrazovka, na níž svítí logo internetu, a automatizaci a masovou výrobu ztvárňuje robotické rameno.
V modelu je hojně zastoupený i přírodní svět. Nechybí jabloň, pod níž sir Isaac Newton formuloval gravitační zákon, dále záhon, na němž americký botanik George Washington Carver šlechtil bavlnu, arašídy a kukuřici, a čmelák – právě čmeláci jsou jedni z největších inženýrů, jež v přírodě najdeme.
Model odkazuje také na průzkum vesmíru – postavíte si repliku sondy Voyager. Dva její exempláře odletěly ze Země v roce 1977 a dnes jsou nejdéle provozovanou misí americké vesmírné agentury NASA a také jedinými sondami, které kdy vstoupily do mezihvězdného prostoru. Obě na palubě nesou Zlatou desku obsahující zvuky a obrazy, které zachycují rozmanitost života a kultur na planetě Zemi.
Téměř všechno, co naše encyklopedie zachycuje, se zrodilo jako nápad v něčí hlavě. Proto jsme přidali odkazy na jedny z nejdůležitějších teorií v dějinách lidstva – tabule popsaná křídou odkazuje na Fibonacciho posloupnost a Einsteinovu teorii relativity.
Náš obdiv si zaslouží i osobnosti, jež přírodním vědám, technice, technologii a matematice zasvětily celý život – Daniel a jeho kolegové jich proto hned několik vybrali.
