Jak si spolu hrát, když není čas? Využijte sílu návyků a rutin!
Podle studie LEGO® Play Well 21 % českých rodin vůbec netráví čas společným hraním, přestože by si to téměř dotázaných 90 % českých dětí přálo. 62 % dospělých pak uvádí, že hraní jednoduše nemá čas kvůli práci nebo každodenním povinnostem. Přitom stačí opravdu málo. Zásadní rozdíl udělá už půlhodina hrou stráveného času denně.
Všichni si chceme někdy hrát, bez ohledu na to, kolik je nám let. Jen hračky dospělých bývají dražší a komplexnější. Když jde o to hrát si spolu s dětmi, často ale zaváháme. Budu to vůbec ještě umět? Chtěla jsem přece uklidit, je potřeba vyprat a zajet na nákup… Jak povinnosti, tak předsudky našeptávající, že volný čas lze přece trávit smysluplněji, nebo i vábivé volání digitálních obrazovek, se nezřídka staví společné hře do cesty. 40 % dotázaných rodičů si namlouvá, že společná hra dětem může nějakým způsobem uškodit, nebo že se její účinky přeceňují. To je ale zásadní omyl.
Společná hra s dospělými pomáhá dětem budovat sebedůvěru, poznávat svět a posiluje kvalitu a pevnost vzájemných vztahů s rodiči. Děti se při ní učí naslouchání, sdílení s ostatními, řešení konfliktů, vyjednávání i postavit se sami za sebe a za své zájmy. A stejně tak z ní těží i dospělí - mohou se podívat na svět očima svých potomků, naučit se jim lépe rozumět a pochopit jejich prožívání bez vyčerpávajících otázek.
Základem všeho je vyšetřit si na hraní dostatek kýženého času, což při každodenním shonu není nikdy tak docela jednoduchý úkol. Postavit se k němu ale můžete různými způsoby:
- Vytvořte si každodenní rozvrh aktivit.
- Podívejte se, kolik času vám která aktivita zabere – kupříkladu
příprava večeře, rutiny, které předcházejí ukládání dětí do postele,
nebo běžné každodenní činnosti. - Najděte v harmonogramu skuliny nebo ho zkuste přizpůsobit tak, aby se
do něj dal napasovat čas strávený společnou hrou (například omezte
dobu strávenou s obrazovkami, případně pobyt venku na hřišti). - Vyčleňte si alespoň půl hodiny denně, kdy se nebudete věnovat ničemu
jinému než společné hře a pojměte ji jako aktivitu, do které se
zapojí celá rodina.
Možná vám bude zpočátku připadat, že se vůči dětem vymezujete do role kontrolujících manažerů, kteří chtějí naplánovat každý krok každého dne. Uvědomte si ale, že děti milují rutinu a pravidelné rodinné rituály jim poskytují pocit bezpečí a známosti. Což neplatí jen pro společné hraní, ale například i pro neustále se opakující činnosti jako je včasný odchod na kutě.
Dobrá rutina nebo rodinný rituál by měl splňovat tyto znaky:
- Měla by být dobře naplánovaná, aby každý rozumněl svým rolím. V
běžných činnostech se děti například mohou střídat v mytí a utírání
nádobí. Při hře to může být například jasné stanovení, kdo vybírá, s
jakou stavebnicí LEGO si budete zrovna hrát. - Je pravidelná – stala se součástí vašeho každodenního rodinného
života a jde o něco, s čím lze dopředu počítat. Všichni se například
mohou těšit na to, že spolu ráno půjdete do školky nebo do školy,
nebo že v šest hodin všichni zasednou u své oblíbené stavebnice. - Je předvídatelná. Ve kvalitní rutině se věci dějí ve stejném pořadí,
takže všichni vědí, co mohou očekávat. Například, že si před začátkem
stavění prohlédnete plánek a pak se rozhodnete ho naprosto ignorovat
a necháte zábavě volnou ruku.
Zbytek je na vás. I půlhodina, kterou si denně vyšetříte pro rodinu, znamená opravdový rozdíl. Digitální obrazovky nikdy nedokáží nahradit dobrodružství, která se svými ratolestmi vymyslíte a prožijete na vlastní kůži. A právě z těchto okamžiků zůstanou vám i vašim dětem ty nejkrásnější vzpomínky.